S příchodem podzimu začíná pro mnoho lidí topná sezóna. Kdo vytápí dřevem, ten dobře ví, že kvalitní palivo nevznikne až ve chvíli, kdy poleno skončí v kamnech. Důležitá je už samotná příprava – správné nařezání, štípání, sušení i skladování.
Ideální je samozřejmě připravovat dřevo s dostatečným předstihem. Pokud se do práce pouštíte právě na podzim, může jít o zásobu na další topnou sezónu. Dobře připravené dřevo se vám odmění vyšší výhřevností, snadnějším zatápěním a čistším spalováním.
Proč je důležité nechat dřevo opravdu vyschnout
Čerstvě pokácené dřevo obsahuje velké množství vody. Při spalování se proto značná část energie spotřebuje právě na její odpaření místo toho, aby se změnila v teplo pro vytápění domu.
Výsledkem je nižší účinnost, horší hoření, více kouře a větší tvorba usazenin ve spalinových cestách.
Pro běžné spalování v kamnech a kotlích by měla být vlhkost palivového dřeva ideálně kolem 20 % nebo méně. Přesnou hodnotu lze snadno ověřit jednoduchým vlhkoměrem na dřevo.
Měřit je přitom nejlepší čerstvě rozštípnuté poleno na jeho vnitřní ploše. Povrch dřeva může být výrazně sušší než jeho střed a měření pouze zvenčí proto nemusí odpovídat skutečnosti.
Nejdříve řezat, potom štípat
Celé dlouhé kmeny schnou velmi pomalu. Proto je vhodné dřevo co nejdříve zpracovat do rozměrů, ve kterých bude později skutečně používáno.
Prvním krokem je nařezání na špalky. Jejich délku je dobré přizpůsobit konkrétním kamnům nebo kotli. Není mnoho věcí otravnějších než zjistit před zimou, že připravená polena jsou o několik centimetrů delší než topeniště.
Pro větší množství dřeva je kvalitní motorová pila prakticky základním vybavením. Nejde přitom jen o výkon samotné pily. Velkou roli hraje také ostrý a správně napnutý řetěz. Tupý řetěz práci výrazně zpomaluje, zvyšuje námahu obsluhy a zatěžuje pilu.
Po nařezání přichází štípání.
A právě štípání má na následné vysychání dřeva zásadní vliv. Rozštípnutím se výrazně zvětší plocha, ze které může unikat vlhkost. Štípané dřevo proto vysychá podstatně rychleji než celé špalky.
Při přípravě palivového dřeva myslete na celý pracovní postup. Čím méněkrát budete každý kus zvedat a přesouvat, tím rychlejší a méně namáhavá bude práce.
Ostrý řetěz, správně seřízená pila a vhodně umístěná štípačka vám často ušetří víc času než vyšší výkon samotného stroje.
Sekera, kalač, nebo štípačka?
Pro několik špalků u chaty většinou dobře poslouží kvalitní štípací sekera nebo kalač. Pokud ale připravujete několik prostorových metrů dřeva na celou zimu, rozdíl mezi ručním štípáním a použitím štípačky je obrovský.
Štípačka dokáže práci nejen urychlit, ale také výrazně snížit fyzickou námahu. Důležitým údajem při jejím výběru je především štípací tlak a maximální délka a průměr polena, které dokáže zpracovat.
Menší stroje jsou vhodné pro běžná rovná polena, zatímco silnější štípačky si lépe poradí s většími průměry, sukovitým dřevem nebo tvrdšími dřevinami.
Při přípravě většího množství palivového dřeva se proto vyplatí přemýšlet nejen nad pořizovací cenou stroje, ale také nad tím, kolik času a fyzické práce dokáže ušetřit.
Jak velká polena připravit?
Neexistuje jedna správná velikost pro všechna topidla. Vždy záleží na velikosti spalovací komory a způsobu topení.
Obecně však platí, že menší polena schnou rychleji a také rychleji hoří. Větší kusy schnou pomaleji, ale při topení vydrží déle.
Praktické je proto nepřipravovat všechno dřevo ve stejné velikosti. Menší polínka se hodí při zatápění a rychlém rozhoření kamen, větší kusy můžete přikládat po vytvoření stabilního ohně.
Příliš velké kusy mají ještě jednu nevýhodu – jejich povrch může působit dokonale suchý, zatímco uvnitř zůstává dřevo stále výrazně vlhké.
Tvrdé a měkké dřevo se chová rozdílně
Jednotlivé dřeviny se při zpracování i spalování liší.
Hustší listnaté dřevo, například buk, dub nebo habr, hoří zpravidla déle a poskytuje při stejném objemu více energie než lehčí dřevo. Zároveň ale potřebuje dostatek času k vyschnutí.
Měkčí a lehčí dřeviny obvykle vysychají rychleji a dobře se hodí například pro zatápění.
Nemá proto smysl posuzovat kvalitu palivového dřeva pouze podle toho, zda jde o tvrdé nebo měkké dřevo. Velmi důležitá je jeho skutečná vlhkost. Dobře vysušené měkčí dřevo bude při topení fungovat lépe než mokré tvrdé dřevo.
Největší chybu můžete udělat při skladování
Můžete dřevo perfektně nařezat a rozštípat, ale pokud jej následně uložíte na nevhodné místo, celý proces vysychání výrazně zpomalíte.
Základním pravidlem je umožnit kolem dřeva proudění vzduchu.
Hromada naházená přímo na zemi a ze všech stran zabalená neprodyšnou plachtou je téměř přesným opakem toho, co dřevo potřebuje.
Ideální je uložit jej nad zemí například na palety, hranoly nebo připravenou konstrukci. Tím se omezí kontakt se zemní vlhkostí a zároveň může vzduch proudit také spodní částí zásoby.
Jednotlivé řady by neměly být zbytečně natěsnané. Pokud je to možné, pomůže také místo, kde se dřevo může přirozeně větrat.
Zakrýt ano, zabalit ne
Palivové dřevo je vhodné chránit především shora před dlouhodobým deštěm a sněhem. Boční strany však mají zůstat pokud možno otevřené.
Jednoduchý přístřešek nebo dobře větraný dřevník je proto výrazně lepším řešením než kompletní zabalení celé hromady do plastové plachty.
Pokud plachtu používáte, měla by chránit především horní část zásoby a neměla by bránit proudění vzduchu kolem dřeva.
Slunce pomáhá, ale ještě důležitější je právě pohyb vzduchu. Dobře větrané místo může být pro sušení vhodnější než uzavřený prostor, který se sice během dne zahřeje, ale vlhkost z něj nemá kam odcházet.
Jak dlouho musí dřevo schnout?
Jednoduchá odpověď neexistuje. Záleží na druhu dřeva, velikosti polen, době těžby, způsobu štípání i podmínkách skladování.
U dobře připraveného měkkého dřeva může být potřebná doba výrazně kratší než u hustého tvrdého dřeva. U některých tvrdých dřevin je rozumné počítat minimálně s jedním rokem sušení, často i déle.
Proto je nejlepší neřídit se pouze kalendářem.
Malý digitální vlhkoměr stojí ve srovnání s hodnotou celé zásoby palivového dřeva minimum a během několika sekund vám dá mnohem přesnější odpověď než odhad podle barvy, hmotnosti nebo prasklin na čele polena.
Dobrá příprava začíná správným vybavením
Příprava palivového dřeva nemusí znamenat několik víkendů namáhavé práce. Správně zvolená technika dokáže celý proces výrazně urychlit.
Kvalitní motorová pila usnadní zpracování kulatiny, štípačka převezme nejtěžší část práce a dobře udržované nářadí pomůže pracovat rychleji, přesněji a bezpečněji.
A právě s výběrem vhodné techniky vám rádi poradíme ve STRAKA Technik. Ať už připravujete několik polen pro krb, nebo zásobu dřeva na celou topnou sezónu, pomůžeme vám vybrat řešení odpovídající rozsahu práce i tomu, jaké dřevo nejčastěji zpracováváte.
Protože nejlépe se v zimě topí dřevem, které jste dobře připravili už dávno předtím.
